2. měsíc
Toto období se překrývá kousek s předchozím. Ale nejvíc si pamatuju, že bylo strašný vedro a pořád jsem měla žízeň, takže jsem se u mamky popásala každou chvíli:-) A taky jsem začala dostávat čaj na prdíky. Ty mě fakt trápily hodně. Ale taky jsem to přežila:-) V červenci jsme skoro nechodili ven, protože to se nedalo dýchat ani večer v osm. Tak jsem si krásně odvykla na kočárek, takže potom jsem v něm řádila jako černá ruka. Výjimkou bylo, když jsme šli s mamkou k doktorce. To se musí, to zase chápu. Takže celkově druhý měsíc nepřinesl nic nového, kromě toho, že mě začali nutit, abych ležela na bříšku a pásla koně. Né že by mi to nešlo, ale je to děsná otrava. Až budu chtít být na břiše, tak se otočím! A taky už se usmívám, ale nechci se při tom nechat vyfotit. Přeci nejsem cvičená opice.
Zpět "Deník"