Porod
Jmenuji se Nicol a narodila jsem se 19.května 2006 v 7:40 hodin. Moc se mi na svět nechtělo, držela jsem se v mámě zuby nehty, ale bylo to silnější než já. Mamka říkala, že mi to trvalo, ale vzhledem k tomu, že máma s tátou přijeli do porodnice ve 2:10 hodin a já už před osmou byla na světě, tak to tak dlouhý nebylo. Teda mamka tam jela s "poslíčky", haha, a přitom jsem se už já drala na svět. Ten porod to je jedna velká hrůza. Udělala jsem si obrovskou bouli na hlavě a ještě mi pošramotili v těch úzkých prostorách nosíček ! Pak už jsem byla venku a konečně jsem viděla mamku, jak vypadá. Dali mě k ní na bříško a to bylo tááák měkké a pohodlné. Škoda, že mě zas hned sebrali. Dali mě do nějakýho vozíčku a mamka se na mě mohla akorát dívat. Já měla šílený hlad a nikde nic k jídlu, k mamce mě nechtěli a nechtěli dát, až jsem z toho čekání usnula. Pak jsem se probudila, ale bez mámy :-( Měla jsem strach, ale za několik hodin mě k mámě konečně odvezli. A taky přišel na návštěvu táta. Ten si mě taky pochoval, hned jak jsem přišla na svět, ale pak musel pryč a přišel znovu až odpoledne. Řeknu vám, ten svět je tak hlučný a tolik lidí v něm! Druhý den byl pro mě opravdu dost náročný. Nejdřív přijeli babička s dědou z Čermný a jen odjeli, tak za mnou přijeli na návštěvu teta a strejda a bratránci z Letohradu, babička z Holic a teta Ola. A samozřejmě přišel táta. Fakt to bylo hrozný - tolik návštěv jeden den. A to mě mamka ještě poprvé koupala! No na poprvé si nevedla špatně. A pak všichni odešli a my jsme konečně zůstaly s mamkou samy. Horší bylo, že jsem pomalu začínala žloutnout jako citronek. Tak mě pořád chodili měřit, jestli budu moct domů, nebo ne. A ono se to ne a ne vyvrbit, tak z toho mamka měla depku, protože se hrozně moc těšila, až budeme doma. Pravda je, že v porodnici nic moc. Každý ráno mě svlíkli donaha a prohlíželi. No vopruz! Taky jsem se těšila. Konečně v úterý večer už hladina bilirubinu přesáhla jakousi hranici a mě sebrai mamce a dali mě na fototerapii. K mamce mě nosili jenom na papání, tak si mě mamka nechávala u sebe půl hodiny, aby si mě užila (já teda byla s baštou hotová už za 10minut). Taky za náma chodil táta na třetí hodinu, aby mě viděl. To mě totiž k mamce nosili pravidlně na krmení. No a za týden v pátek už nás konečně pustili domů. Můžu říct, že jsme byly obě šťastné jako blechy. Tak si pro nás taťka přijel a vyzazili jsme směrem domů.